Vedoucí výcviku JAKUB ŠTĚRBA

Jakub Štěrba se narodil do koňařské rodiny. U koní doslova vyrostl a už v šesti letech absolvoval své první závody. Postupně prošel několika soukromými chovy, během studia na gymnáziu pracoval na Žitné u Netolic. Nejvíc ho ale ovlivnila práce v Hřebčíně Obora u Třeboně, kde měl příležitost jezdit a obsedat mnoho mladých koní. Po završení vysokoškolského studia zootechniky nastoupil v roce 2012 do píseckého hřebčince.

Zastáváte pozici vedoucího střediska. Co taková práce obnáší?

Pozice vedoucího střediska zahrnuje vedení výcviku mladých koní, sportovního tréninku a managementu plemenných hřebců. Ale patří k tomu také dohled na zoohygienu ve stájích a pořádek v areálu.

Jak probíhá výběr a výcvik mladých koní?

Systém výcviku jsme zdědili po našich předcích a je stále perfektní. Začínáme tím, že mladé hřebečky odchováme v hříbárně. Přibližně ve 2,5 až 3 letech je převezeme do výcvikového střediska v hřebčinci a začínáme s nimi pracovat. Naším hlavním cílem je připravit koně na zkoušky výkonnosti. Současně provádíme kontrolu dědičnosti, kdy posuzujeme, jak jsou naši plemenní hřebci schopni předávat své vlastnosti na potomstvo. Uvedu příklad. V plemenitbě zde působil hřebec LAMAZE TN, který absolutně vynikal kvalitou mechaniky pohybu, cvalu, klusu a skoku. A na jeho potomcích teď testujeme, jestli jsou alespoň částečně nadprůměrní, jako je on. To, že je určitý hřebec výjimečný ještě neznamená, že bude schopen to předat svým potomkům. A to je hlavní myšlenka testační odchovny, kterou provozujeme v Novém Dvoře.

Jaká část mladých hřebců se stane plemeníky?

Každý rok máme deset až patnáct mladých hřebců, kterým říkáme remonty. Z nich vybereme ty nejlepší, kteří po prvním a druhém výběru nastoupí do 70denního testu. Když ze skupiny hřebců uspěje jeden, tak je to velké štěstí, když dva, je to skoro zázrak. Koně, kteří se nestanou plemeníky, jsou vykastrováni a nabídnuti k prodeji.

Jakou roli hraje v chovu plemenných hřebců sport?

Jako hřebčinec jsme tu především pro chovatele a pro plemenitbu, naším hlavním úkolem je zajistit pro ně dostatek kvalitního spermatu. Nechceme z koní dělat sportovce za každou cenu a honit se za co nejlepšími výsledky. Sport, který s našimi hřebci provozujeme, je hlavně testace, abychom chovatelům ukázali, že konkrétní hřebec dokáže ve své kategorii držet třídu a je nadprůměrný ve sportu. Mladí koně ve věku od čtyř do šesti let se účastní soutěží Kritérium mladých koní. Několikrát jsme se zúčastnili také mistrovství světa v belgickém Lanakenu. I starší hřebci jezdí v rámci tréninku na závody včetně mezinárodních, aby si udrželi svou sportovní hodnotu.

Jakých největších úspěchů zdejší teplokrevní hřebci dosáhli?

Dosáhli jsme celé řady úspěchů. Největší z nich byla účast koně Warnesse ZH na olympiádě v japonském Tokiu v roce 2021 a jeho skvělá prezentace na závodech v Římě v tomtéž roce. Poprvé v historii České republiky také vyhrál český tým Pohár národů na domácí půdě a jeho součástí byl i náš hřebec Warness. Máme za sebou i několik vítězství při finále mladých koní, kdy na úspěchy navázali koně Go-On T.S., Capibara, Eldorado 45 a Wrangler ZH. Z hlediska plemen se jedná převážně o holandské a belgické teplokrevníky. Prostřednictvím těchto nadprůměrných zahraničních plemen se snažíme zušlechťovat naše česká plemena.

Je obtížné u hřebců skloubit sport s plemenitbou?

Naši plemenní hřebci musí na jedné straně působit v chovu a až třikrát týdně v inseminační stanici odevzdat své sperma, a na druhé straně jsou současně připravováni do testace v rámci sportu. Musíme proto velmi dbát na výživu. Kůň by se neměl dostat do situace, kdy musí víc vydávat, než přijímá, a to z hlediska energetické složky i minerálů. Mohlo by se to časem nepříznivě odrazit na zdraví koně. Kůň musí dostat kompletní krmnou dávku. To je především objemové krmivo, tedy seno nebo senáž, oves a granule, kde je od výrobce přesně stanovené množství. Ale kromě toho je u hřebců důležité hlídat taky psychiku. Hřebec, jako funkční samec, má od přírody naprogramováno, že chce být v hierarchii skupiny na vrcholu. Jeho hormonální systém mu určuje, že chce být dominantní. Pokud se s ním dostanete do křížku nebo po něm chcete něco, co on nechce, musíte si stát na svém, ale zacházet s ním tak, abyste zachovali jeho osobnost. V okamžiku, kdy jeho osobnost narušíte nebo zlomíte, přestane být výkonný, a to jako samec i jako sportovec.

Jak se hřebci navzájem snášejí ve stájích?

Pokud jsou společně ustájení dlouhodobě, je to bez problémů. Problém nastává ve chvíli, kdy je ve stáji pouze jeden hřebec, který tam nemá konkurenci, a přivedete tam jiného dominantního hřebce. Během jednoho dne si to spolu přes mříže vyříkají a je klid. Pokud vedle sebe ustájíte teplokrevného a chladnokrevného hřebce, tak většinou vítězí ten chladnokrevný. Příroda je moudrá a zvířata si to umí sama vyřešit. My jen musíme dohlédnout na to, aby si navzájem neublížila. Pokud spolu žijí ve stádě od mala, je hierarchie daná a stádo je relativně bezpečné. Ale v okamžiku, kdy určitého jedince ze stáda odloučíte a po čase zase vrátíte, je velká pravděpodobnost, že by se mohlo něco stát. Čím je hřebec starší, tím se hůř zařazuje do skupiny.

Podle čeho plánujete hřebcům trénink?

Tréninkový plán je podřízený kalendáři závodů a sezónního managementu hřebce. Mým úkolem je naplánovat program podle toho, jak je který kůň v kondici, co potřebuje dohánět, co už umí, na základě počasí, příjmu potravy a podobně. Kůň má několikrát denně různé pohybové aktivity, ať už je to skokový trénink, lonžování, drezura, volný pohyb ve výběhu a další.

Co vás na vaší práci nejvíc baví?

Baví mě hlavně práce s koňmi. Baví mě pokračovat v odkazu našich předků. Hřebčinec už tady stojí 121 let a minulé generace to dělaly dobře, udržely hřebčinec i v těžkých dobách. Chtěl bych, abychom se zlepšovali a předali hřebčinec tak, jako ho oni předali nám. Rád se dívám, jak nám koně rostou pod rukama a jak fungují potomci našich hřebců. Hodně mě baví objevování a vyhlížení nových hřebců, a to i v zahraničí. Snažíme se, abychom byli nejen dobří, ale co možná nejlepší.

 

 

 

---