Vedoucí výcviku policejních koní RUDOLF FIALA

Málokdo z návštěvníků čeká, že se mu při prohlídce Zemského hřebčince v Písku otevře také stáj plná mladých policejních koní, kteří se tu připravují na svou služební kariéru. Výcviková stáj vznikla v Písku v roce 2019 a třetím rokem ji vede podporučík Rudolf Fiala. Jak sám říká, u koní prošel nejrůznějšími obory a podílet se na výcviku koní pro policii byla pro něj výzva.

Jaká byla Vaše cesta k policejním koním?

Vyrůstal jsem v Blatné, kde můj otec pracoval v mlékárně a současně byl u koní v zemědělském družstvu. Tam jsme dostali příležitost a společně jsme chovali a cvičili dostihové koně, spolupracovali jsme i s Václavem Chaloupkou. Pak přišlo vracení majetků a některé objekty v Podzámčí získala zpět i majitelka zámku v Blatné, která si část koní koupila. Později jsem dostal příležitost jezdit v Rožmitálu a Buzicích, kde jsem aktivně závodil ve vyšším sportu, jezdil jsem dostihy, parkury i všestrannost. Po třicítce přišla rodina a hledal jsem jistotu. Náhodně jsem se dostal do náboru k Policii České republiky, prošel jsem celou přípravou i praxí, a pak jsem osm let sloužil na obvodním oddělení PČR v Blatné. Tam mě oslovili, když hledali vedoucího pro výcvikovou stáj v Písku, a já jsem nabídku přijal.

Jak je stáj zařazená do struktury státní policie?

Naše Remontní a výcviková stáj Písek je jediná v republice a patří pod Policejní prezidium České republiky, Odbor služební kynologie a hipologie. V Zemském hřebčinci v Písku jsme v roli nájemce. Velkou výhodou je, že můžeme využívat veškeré zázemí a jízdárny v areálu. Cvičíme mladé koně, kterým se říká remonty, ale metodicky vedeme a přezkušujeme také policisty. Umíme také zajistit servis pro jízdní jednotky. To je například vyřazování nebo dočasná hospitalizace koní, kteří jsou ve službě nadměrně zatěžováni. Jsme schopni jim poskytnout psychickou i fyzickou rekonvalescenci, uzdravit je a vrátit do služby.

Ve kterých městech působí jízdní policie a kolik má koní?

Státní jízdní policie je v současnosti ve čtyřech českých městech, jedná se o Prahu, Brno, Liberec a Zlín. Celkem má policie k dispozici více než padesát koní. Nejmenší a nejmladší oddělení je v Liberci, kde mají jen čtyři koně a zajišťují i pohraniční kontrolu. Oddělení služební hipologie mají přehled, kteří koně jim dosluhují a bude je třeba nahradit. Dávají si s ročním předstihem požadavky na nové koně, které musíme nakoupit a připravit. Ve stáji máme deset boxů a počet koní se v průběhu roku mění podle toho, jak běží výcvik.

Podle čeho si koně vybíráte?

Nejdřív probíhá předvýběr na základě memoranda se státním podniky, tedy se zemskými hřebčinci v Písku a Tlumačově. Pro výběr našich koní platí přísná kritéria. Vybíráme si tříleté nebo čtyřleté kastrované koně, tedy valachy, kteří jsou už alespoň částečně obsednutí. Plemeno není přesně specifikované. Na trhu jsou k dispozici převážně sportovní koně.  My ale klademe největší důraz na charakter, nikoli na sportovní potenciál. Výška koně by měla být nejméně 165 cm hůlkové výšky v kohoutku. Důležitá je také barva, měl by to být hnědák, vraník nebo ryzák. Stejně jako má policista ve službě ústrojovou kázeň, požadujeme totéž i u koní. Chceme, aby jednotka vypadala důstojně a jednotně.

Jak zjistíte, jestli bude kůň vhodný do služby?

Při výběru si koně testujeme, jak reagují na policejní prvky, kterým říkáme rušivé jevy. Jedná se o speciální policejní parkur, kde se používají prapory, podhledy, šlapání na určité předměty, hlukové vjemy nebo kouřové signály. Přitom zjišťujeme, jak kůň reaguje. Většina koní se bojí, ale někteří jsou klidnější a jiní hodně bojácní. Teprve potom posíláme veterináře, aby udělal kontrolní rentgeny, protože kůň musí být kompletně zdravý.

Kdo pracuje v policejní stáji?

Ve stáji pracuje jeden policista jako vedoucí, což jsem já, a čtyři civilní zaměstnanci policie. Všechno jsou to ženy. Stejně tak u jízdních jednotek dnes převažují policistky. Všichni zajišťujeme veškerou práci, od úklidu, přes veterinární péči až po výcvik koní a metodiku jezdců.

Jak probíhá výcvik mladého policejního koně?

Nově zakoupeného koně nejdřív aklimatizujeme a sledujeme ho. Pak ho postupně zkoušíme, jak dalece je obsednutý, jak reaguje na ošetřovatele, na veterináře. Pod sedlem nejdřív začínáme v uzavřeném prostoru na kryté jízdárně, aby to bylo bezpečné. Každý kůň je specifický, ale obvykle za tři týdny už můžeme začít s výcvikem, který je rozdělený do tří fází po čtyřech měsících a zahrnuje tři disciplíny. První je přiježděnost koně, při které jde o jeho zvládnutí. Jsou tam určité prvky a cviky, kdy musí kůň jezdce v sedle poslouchat. Druhá disciplína je parkurové skákání, kdy nám ale nejde o klasický parkur, jako spíš o různorodost a různé profily skoků, aby byl kůň připravený skákat i v terénu. Terénní skoky pak trénujeme u Semic nebo v Píseckých horách, kam vyjíždíme v menších skupinách. Poslední disciplína je nácvik rušivých jevů. Tam simulujeme, s čím se může kůň setkat při hlídkové činnosti nebo při větších akcích v jednotce, kde jdou koně ve formaci. Při nácviku používáme prapory, snížené podhledy, průchody zúžených prostorů, šlapání na koberce, házení předmětů, kdy používáme plyšáky, srážení pet lahví obuškem, zvukové efekty, majáky, výbušniny, oheň a dýmovnice. V první fázi výcviku začínáme, v druhé fázi dovednost prohlubujeme a v třetí přidáváme i provoz, takže chodíme do zastavěné části města. Nejdřív chodíme do klidné okrajové části, později i do centra. V poslední fázi už připravujeme koně na předání a skládají zkoušku ze všech tří disciplín. Některý kůň je šikovnější a nemusí tady ani zůstávat celý rok. Jiný zase potřebuje víc času. Během výcviku se může také ukázat, že určitý kůň nároky nezvládne a musí být vyřazen.

Jakou výstroj používají policejní kůň a jezdec?

Kůň nosí protiúderovou výstroj. Je to plexi štít na ochranu hlavy, přes který vidí, hrudní štít a chránič holení. Jezdec má helmu, protiúderový a balistický oblek, který se označuje Golem. Na stehně má upevněné pouzdro a v něm služební zbraň.

Jak pokračuje kariéra koně u policie?

Ve službě jsou koně rozdělení podle využití a statusu. Od nás dostává kůň status hlídkového koně a hlídka vždy sestává ze dvou koní. U oddělení služební hipologie pokračuje výcvik a kůň může dostat status zásahového koně. Ten už může být zařazen do jednotek většího rozsahu pro potlačení davu a na hromadné akce. V průměru zůstává kůň ve službě do 16 let věku, ale jsou tam i jedinci, kterým je 19 let, někteří naopak odchází dřív. Záleží na kondici a charakteru. Pokud je kůň mladý a zdravý, může u nás projít rekonvalescencí a vrátit se do služby.

Co Vás u policejních koní baví?

Pro tuhle práci jsem se nadchnul, protože jsem měl vždycky rád všestrannost v práci s koňmi. Dělal jsem všechno možné, věnoval jsem se všestrannosti, parkuru a dostihům, okrajově jsem si vyzkoušel i práci pro film a western. Ale lákala mě i práce s mladými koňmi a policejní činnost, tak jsem neváhal. Chtěl jsem se zdokonalit a zkusit, jestli mě to bude bavit a naplňovat. A ukázalo se, že je to ono.

---